Pár postřehů ohledně nastavení PID na RC (čerpáno www.primacafe.cz)
Teplota bojleru u RS je vyšší o cca 8-10 °C, než je teplota vody vytékající z hlavy. Sám jsem to neměřil, ale je to možné odečíst z mnoha volně dostupných grafů. Tento rozdíl se blíží horní hranici, čím je teplota vyšší a naopak. Dá se tedy říct, že u světleji pražených káv může být teplota bojleru nastavena na 103, 104 °C, u tmavěji pražených káv pak o něco méně. Důležité je stroj nechat řádně zahřát. Při zahřátém stavu by teplota hlavy měla ukazovat o cca 11 °C méně, než je teplota bojleru. Aspoň taková je má zkušenost.
Odpuštění před nasazením páky je dobré k tomu, že se do systému mezi bojler a třícestný ventil / hlavu dostane nová (teplejší) voda a systém se tím o něco více zahřeje a je teplejší voda prvotně prosakující puk. Já používám odpuštění cca 1-2 s.
U preinfuze je jejím účelem pomalá saturace puku vodou, při tlaku cca 1-2 bary. Měla by být tak dlouhá, až začne z misky téct káva. Co se týká času, mělo by to být řekněme cca 10 s. Problém u začátku preinfuze u RS BC je to, že musí dojít k zavodnění prázdného místa mezi kávou a sprchou. Z tohoto důvodu nejde radit konkrétní časy, protože toto záleží na použité misce a jejím plnění. U každého by tedy časy byly jiné. Já sám používám, vzhledem k omezené profilaci u preinfuze systém takový, že trochu vyšším výkonem čerpadla (40 %, využití preinfuze) nejdříve zavodním misku (cca 5 s) a pak už nízkým výkonem 10 % pokračuji v samotné preinfuzi (10 s). Na toto už ale musím využít profilace samotné extrakce. Jde o trpělivost a zkoušení, nelépe s nahou pákou.
Co se týká pauzy, tak ta při využití profilace extrakce už není možná (nejnižší výkon je 10 %). Psal jsem do BunaCafé nějaké podněty na vylešení. Ale např. Scott Rao popisoval příznivý vliv trvání pauzy až 30 s, kdy prý dojde k optimálnímu prosáknutí celého puku.
Mé prvotní doporučení by tedy bylo takové, že v tlakovém profilu samotné extrakce bych nechal prvních 10 vteřin výkon na 10 % (dva pětivteřinové intervaly). A s délkou a případně výkonem samotné preinfuze (první interval, 40 %) bych si hrál tak, aby na úplném konci preinfuze dosáhl tlak cca 2 bary.
Dlouho jsem měl totiž během preinfuze tlak nastavený do 1 baru, ale to se pak puk nestačil zavodnit. Klidně můžeš na konci preinfuze extrakci stopnout, puk vyklepnout a podívat se, jak je mokrý.
V tom případě je 5 vteřin moc, zkuste snížit třeba na 4. Dále je nutno také zjemnit mletí (oproti extrakci bez preinfuze), což je přínosné. Z tohoto popisu bych tedy také zjemnil mletí. Bude to chtít chvilku experimentovat.
Každopádně do laborování s preinfuzí bych se pustil až poté, co je odladěná klasická extrakce bez preinfuze.