1kg uvařených a nastrouhaných brambor 1kg mláta po vaření sladiny 4 vejce 1 palice česneku 0,5 l podmáslí (nemusí být) 4 syrečky (nemusí být) 200 ml oleje nebo rozpuštěného sádla sůl, pepř, majoránka hladká mouka (sypat dokud těsto není hutné). Všechno smíchat dohromady, dát na pečící papír do trouby na 200°C dokud nemá mlátorák kůrku.
V následujícím souboru je hezky zobrazena správná teplota piva při čepování. Ležák, weizen i Berliner Weisse by měly mít 6°-7°, IPA cca 8°-10° stejně jako Stout nebo Porter. Sklepní teplotu 10°-13°(„sedmý schod“) lambiky, Baltic Porter, belgické ALE a konečně 13°-15°silná piva typu Imperial Stout, Barley Wine.
Kladický německý Weizen. Recept jsem přebral přímo ze stránek Speidel Braumeister. U pšenice záleží docela hodně na dávkování kvasnic, standardní postup vede k málo aromatickému pivi (aspoň mám ten pocit).
Moje oblíbené pivo. Vařím ho na podzim, je to typické pivo do plískanic. V roce 2017 jsem ho uvařil do „Přažského adventního kalendáře“ a myslím že nedopadlo tak hrozně. Profíci z VUPSu ho hodnotili velmi dobře.
Černá piva anglického typu mě vždycky moc chutnala. Oatmeal Stout má oprotí normálnímu stoutu jemnější chuť a je celkové plnější. Ideální na zimu. Tmavé slady dávám rovnou do vystírky, zkoušel jsem je přidávat i na konci rmutování, ale neviděl jsem tam velky rozdíl.
Černé svrchně vařené pivo. Co více dodat?
Osobně mám rád piva s přídavkem nakuřovaného sladu. Zatím jsem vždycky vařil jen ležák, ale vždy mě chutnal. Nejsou ale pro každého, občas se setkám s názorem, že to pivo je nějaké divné.
Jedna z mnoha variací na IPU. Tentokrát v kombinaci několika sladů a jednoho chmele. Kamarádům moc chutná, já se ale asi těchto chmelových piv přepil….
Slad šrotuji na válcovém šrotovníku MonsterMill