5D. German Pils
| Celkový dojem Světlý, suchý, hořký německý ležák s výrazným chmelovým aroma. Křupavé, čisté a osvěžující pivo zářivě zlaté barvy s vynikající pěnou. | ||||||
| Vzhled Slámově až tmavě žlutá, lesklá až velmi čirá, s krémovou, dlouhotrvající bílou pěnou. | ||||||
| Pocit po napití Středně lehké tělo. Střední až vysoká karbonizace. Nemělo by být těžké. Není drsné, ale v některých případech může mít křemenný, minerální, ostrý nádech. | ||||||
| Komentáře Moderní plzeňská piva mají tendenci se směrem z jihu na sever Německa stávat bledšími, suššími a ostřejšími a hořčími, což často odráží zvyšující se obsah síranů ve vodě. Plzeňská piva v Bavorsku mají tendenci být o něco měkčí v hořkosti, s větší sladovou chutí a pozdním chmelením, ale stále s dostatečným množstvím chmele a ostrostí v závěru, aby se odlišila od mnichovského Hellesu. V Německu se častěji než "Pilsner" používá výraz "Pils", aby se odlišil od českého stylu a (někteří říkají) aby se projevil respekt. | ||||||
| Historie Upraveno z českého plzeňského piva tak, aby vyhovovalo podmínkám vaření v Německu, zejména vodě s vyšším obsahem minerálů a domácím odrůdám chmele. Poprvé se vařilo v Německu na počátku 70. let 19. století. Větší oblibu si získalo po druhé světové válce, kdy německé pivovarské školy kladly důraz na moderní postupy. Spolu se svým bratrancem českým plzeňským pivem je předchůdcem dnes nejrozšířenějších pivních stylů. | ||||||
Podstatné hodnoty
|
| Aroma Mírně až středně silný květinový, kořeněný nebo bylinný chmel. Nízký až středně vysoký obilný, sladký nebo těstovitý sladový charakter, často s lehkým medovým a opečeným sušenkovým charakterem. Čistý kvasný profil. Chmel by měl být v rovnováze, ale neměl by zcela převládat nad sladem. |
| Chuť Počáteční sladovou chuť rychle překoná chmelová příchuť a hořkost, která vyústí v suchý, svěží závěr. Sladová a chmelová chuť podobná vůni (stejný popis a intenzita). Střední až vysoká hořkost, přetrvávající do dochuti spolu s nádechem sladu a chmele. Čistý profil kvašení. Minerální voda může zvýraznit a prodloužit suchý závěr. Chmel a slad mohou s věkem slábnout, ale pivo by mělo mít vždy vyváženou hořkost. |
| Charakteristické suroviny Kontinentální plzeňský slad. Tradiční německý chmel. Čisté německé ležácké kvasnice. |
| Porovnaní stylů Lehčí tělo a barva, sušší, říznější, plněji prokvašené, s delší hořkostí a vyšší saturací než český prémiový světlý ležák. Více chmelového charakteru, sladové chuti a hořkosti než International Pale Lager. Více chmelového charakteru a hořkosti se sušší, říznější chutí než mnichovský Helles; Helles má větší intenzitu sladu, ale stejného charakteru jako německý Pils. |
| Komerční příklady ABK Pils Anno 1907, Jever Pilsener, König Pilsener, Paulaner Pils, Bierstadt Slow-Pour Pils, Rothaus Pils, Schönramer Pils, Trumer Pils |
| Štítky standardní síla, světlá barva, spodně kvašené, prokvašené, středoevropské, tradiční styl, rodina pilsner, hořké, chmelené |
5D. German Pils
| Celkový dojem Světlý, suchý, hořký německý ležák s výrazným chmelovým aroma. Křupavé, čisté a osvěžující pivo zářivě zlaté barvy s vynikající pěnou. | ||||||
| Aroma Mírně až středně silný květinový, kořeněný nebo bylinný chmel. Nízký až středně vysoký obilný, sladký nebo těstovitý sladový charakter, často s lehkým medovým a opečeným sušenkovým charakterem. Čistý kvasný profil. Chmel by měl být v rovnováze, ale neměl by zcela převládat nad sladem. | ||||||
| Vzhled Slámově až tmavě žlutá, lesklá až velmi čirá, s krémovou, dlouhotrvající bílou pěnou. | ||||||
| Chuť Počáteční sladovou chuť rychle překoná chmelová příchuť a hořkost, která vyústí v suchý, svěží závěr. Sladová a chmelová chuť podobná vůni (stejný popis a intenzita). Střední až vysoká hořkost, přetrvávající do dochuti spolu s nádechem sladu a chmele. Čistý profil kvašení. Minerální voda může zvýraznit a prodloužit suchý závěr. Chmel a slad mohou s věkem slábnout, ale pivo by mělo mít vždy vyváženou hořkost. | ||||||
| Pocit po napití Středně lehké tělo. Střední až vysoká karbonizace. Nemělo by být těžké. Není drsné, ale v některých případech může mít křemenný, minerální, ostrý nádech. | ||||||
Podstatné hodnoty
|
| Komentáře Moderní plzeňská piva mají tendenci se směrem z jihu na sever Německa stávat bledšími, suššími a ostřejšími a hořčími, což často odráží zvyšující se obsah síranů ve vodě. Plzeňská piva v Bavorsku mají tendenci být o něco měkčí v hořkosti, s větší sladovou chutí a pozdním chmelením, ale stále s dostatečným množstvím chmele a ostrostí v závěru, aby se odlišila od mnichovského Hellesu. V Německu se častěji než "Pilsner" používá výraz "Pils", aby se odlišil od českého stylu a (někteří říkají) aby se projevil respekt. |
| Historie Upraveno z českého plzeňského piva tak, aby vyhovovalo podmínkám vaření v Německu, zejména vodě s vyšším obsahem minerálů a domácím odrůdám chmele. Poprvé se vařilo v Německu na počátku 70. let 19. století. Větší oblibu si získalo po druhé světové válce, kdy německé pivovarské školy kladly důraz na moderní postupy. Spolu se svým bratrancem českým plzeňským pivem je předchůdcem dnes nejrozšířenějších pivních stylů. |
| Charakteristické suroviny Kontinentální plzeňský slad. Tradiční německý chmel. Čisté německé ležácké kvasnice. |
| Porovnaní stylů Lehčí tělo a barva, sušší, říznější, plněji prokvašené, s delší hořkostí a vyšší saturací než český prémiový světlý ležák. Více chmelového charakteru, sladové chuti a hořkosti než International Pale Lager. Více chmelového charakteru a hořkosti se sušší, říznější chutí než mnichovský Helles; Helles má větší intenzitu sladu, ale stejného charakteru jako německý Pils. |
| Komerční příklady ABK Pils Anno 1907, Jever Pilsener, König Pilsener, Paulaner Pils, Bierstadt Slow-Pour Pils, Rothaus Pils, Schönramer Pils, Trumer Pils |
| Štítky standardní síla, světlá barva, spodně kvašené, prokvašené, středoevropské, tradiční styl, rodina pilsner, hořké, chmelené |